Ljudima nedostaje naša vera, naša deca vas trebaju.
Lidem tam chybí víra. Naše děti vás potřebují.
Konaèno, naša deca, kada su roðena, nisu zadojena sa žuèi.
Aspoň to naše dítě, až se narodí, nebude odkojeno žlučí.
Ovo su naši roðaci, a ovo su naša deca.
To je má rodina a toto jsou naše děti.
Ako vam je dete kao naša deca... moracete da dobijete te vakcine pre njih... ko ja vaš pedijatar?
Jestli bude jako ti naši, budete se vždycky muset nechat píchnout první. - K jakýmu chodíte doktorovi?
Naša deca bi, jer bismo se mi pobrinuli za to, znala njegovo ime kao što znaju i ime Patrika Henrija.
Postarali bychom se, aby naše děti znaly jeho jméno stejně dobře, jako jméno Patricka Henryho.
Naša deca su legure, napravljene od našeg ne savršenog mesa.
Naše děti jsou slitinami ničeho menšího než našich nedokonalých těl.
Nadam se da su naša deca dobro.
Ale naše děti budou v pořádku.
Moraju li naša deca biti buntovnici s devet godina?
Copak musí být naše děti vzbouřenci už v devíti letech?
Bez nje, naša deca æe izumreti jedno po jedno, baš kao što sada umiru u Kotlovoj bolnici.
Bez ní budou naše děti vymírat, jedno po druhém, tak jako právě umírají u Cottlea na ošetřovně.
Vaša deca su i naša deca, Naval.
Vaše děti jsou i naše děti, Nawal.
Ljudi nam pošalju svoju decu i oni postanu naša deca.
Lidé k nám pošlou své děti a ty se stanou našimi dětmi.
To su usklaðeni radnici, ti i ja, danas, a sutra i naša deca.
Začíná to dělníky továrnách, pak to budeš ty, já a naše děti...
Biæe mu potrebno da se naša deca pridruže borbi.
Bude do války potřebovat naše děti.
Naša deca su poodrasla, a zatim i odselila.
Naše děti všechny vyrostly a vystěhovaly se.
Ako naša deca budu navijala za Jenkije ili Džajantse, srce æe mi slomiti.
Asi tak, jestli naše děti budou fandit Yankees nebo Giants, budu mít zlomené srdce. -Já taky.
Svi mislimo da će naša deca biti posebno talentovana.
A všichni si myslíme, že naše děti budou výjimečně talentované.
Glavna sestra mi je ponosno rekla: "Vidite kako su naša deca dobra."
Hlavní sestra mi pyšně řekla, "Vidíte, naše děti jsou dobře vychované."
A to je zato što su nam naša deca toliko dragocena, ne samo zbog toga ko su, već i zbog nas, jer smo toliko povezani i zbog vremena i veze sa njima.
Je to proto, že naše děti jsou tak cenné, nejen proto, kdo jsou, ale kvůli nám, protože jsou s námi tolik spojené. Kvůli tomu času a spojení.
školu gde se naša deca osećaju da su nam bitna.
Dodáváme našim dětem pocit, že nám na nich záleží.
Naša deca i nastavnici se podstiču da prate rutinske algoritme umesto da podstiču moć mašte i radoznalosti.
Vybízíme děti a učitele k tomu, aby dodržovali rutinní postupy, než aby těžili ze síly představivosti a zvědavosti.
Naša deca postaju sve veća, ali u isto vreme mi rastemo u raznim pravcima.
Naše děti jsou stále větší, ale zároveň rosteme do různých směrů.
Njihova deca imaju više samopouzdanja, nezavisnija su i imaju više socijalnih veština nego naša deca.
Jejich děti jsou sebevědomější více nezávislé a více sociálně zdatné než naše děti.
Sva naša deca su često išla u Afriku.
Všechny naše děti vlastně už byly několikrát v Africe.
Pa, svakako želimo da naša deca odrastu kao zdrave, uravnotežene osobe.
Určitě chceme, aby z našich dětí vyrostli zdraví a vyrovnaní jedinci.
Zato moramo da budemo sigurni da programi koje naša deca dobijaju ne samo imaju pozitivan uticaj, već takođe i dugotrajan uticaj.
Je potřeba setsakramentsky zaručit, aby programy, které jsou určeny našim dětem, měly nejen pozitivní dopad, ale také trvalý účinek.
Najzad, moramo da radimo zajedno kao zajednice, kao vlade i kao firme kako bismo zaista promenili ovu našu kulturu da bi naša deca odrastala vrednujući sebe kao celinu, vrednujući individualnost, različitost, inkluziju.
A konečně, musíme zapracovat společně na úrovni komunit, vlád a firem na skutečné změně naší kultury, aby naše děti vyrůstaly s respektem k celé své osobnosti a cenily si osobitosti, rozdílnosti a zapojování se.
Svet gde će naša deca biti slobodna da postanu najbolja verzija sebe, gde ih mišljenje o svom izgledu nikada neće sputavati da budu ono što jesu ili da postignu šta žele u životu.
Svět, kde děti mají svobodu stát se svým nejlepším já, kde to, jak si myslí, že vypadají, je už nebude brzdit v tom, jací jsou nebo čeho chtějí v životě dosáhnout.
Kao novi roditelji, želimo da budemo sigurni da su naša deca zdrava, da dišu, da su živa, naravno.
Jako čerství rodiče si chceme být jistí, že jsou naše děti zdravé, že dýchají a že jsou naživu.
Kada ovako podižemo decu, i reći ću "mi", jer, sam bog zna, da sam podižući dvoje tinejdžera i sama imala slične tendencije, naša deca završe vodeći detinjstvo nalik štrikliranim listama.
Když takto vychováváme své děti, a říkám my, protože Bůh ví, že jsem při výchově svých dvou teenagerů měla také tyto tendence, tak naše děti vedou dětství plné seznamů.
A naša deca, bez obzira na to gde završila nakon srednje škole, bez daha su.
A našim dětem, ať už na konci střední skončí kdekoli, dochází dech.
Tako su sada ljudi u obe stranke zaista različiti i zaista ne želimo da se naša deca venčaju sa njima, što '60-ih godina nije bilo naročito važno.
Lidé v obou stranách jsou opravdu rozdílní a my dokonce nechceme, aby děti uzavíraly vzájemná manželství, což nám v 60. letech tolik nevadilo.
Morate se zapitati zašto u toliko mnogo društava insistiramo da se naša deca bave inženjerstvom, medicinom, biznisom ili pravom da bi ih smatrali uspešnim.
Až si člověk říká, proč v tolika společnostech nutí rodiče děti studovat techniku, medicínu, obchod nebo právo, aby byly považovány za úspěšné.
Ograničavamo količinu tehnologije koju naša deca koriste kod kuće.“
Omezujeme množství techniky, které naše děti doma používají.“
(Smeh) I mi moramo da preuzmemo akciju. Jer su naša deca saznala za ovo
(smích) Museli jsme s tím něco dělat. Zjistily to naše děti.
Ne samo da su se naša deca izborila veoma dobro, oni ga prevazilaze.
Nejenom, že to naše děti zvládají velice dobře, ony excelují.
Možete zamisliti koliko su traumatizovana i disfunkcionalna domaćinstva iz kojih dolaze naša deca.
Takže si dovedete představit jak traumatizované a dysfunkční jsou domácnosti, ze kterých naše děti pocházejí.
A naša deca se vraćaju kući sa torbom punom medalja, sa mnogo obožavatelja i prijatelja.
A když se naše děti vrací domů, mají tašku plnou medailí a spoustu obdivovatelů a kamarádů.
I svakog dana, svuda, naša deca šire svoje snove pred naša stopala.
A každý den, všude naše děti rozprostírají své sny pod našimi chodidly.
I reče Juda Izrailju ocu svom: Pusti dete sa mnom, pa ćemo se podignuti i otići, da ostanemo živi i ne pomremo i mi i ti i naša deca.
I řekl Juda Izraelovi, otci svému: Pošli to pachole se mnou, a vstanouce, půjdeme, abychom živi byli, a nezemřeli, i my, i ty, i maličcí naši.
A sami ćemo naoružani junački poći pred sinovima Izrailjevim, dokle ih ne odvedemo na njihovo mesto; a naša deca neka stoje u gradovima tvrdim radi stanovnika te zemlje.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
2.9215660095215s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Lidem tam chybí víra. Naše děti vás potřebují. 